Paro je prvním městem v Bhútánu, které turisté většinou spatří. Nachází se tam totiž mezinárodní letiště, které nabízí jedno z nejnáročnějších přistání na světě. Let do Para ale nebývá o strachu, nýbrž o dechberoucích výhledech na osmitisícové himálajské vrcholy. Než si člověk stihne uvědomit, že by se měl bát, už bezpečně přistává na zemi. Krásným letem to začíná a průzkumem úchvatných míst v Paro a jeho okolí to pokračuje. A rozhodně není kam spěchat. V kraji Paro se dá lehce strávit několik týdnů a pořád je co dělat a objevovat. Která místa nám uhranula nejvíce? Přečtěte si náš seznam:
1. Chele La je průsmyk poblíž města Paro. Jeho nadmořská výška je téměř 4 000 metrů. Pronikavý zvuk třepotajících se modlitebních praporů a výhled na posvátnou horu Jumolhari vytváří hlubokou symfonii, kterou můžete doladit horkou kaší, kterou tam prodává bhútánská rodina.
2. Posvátný Taktsang (Tygří hnízdo), je našim oblíbeným chrámem (lhakhangem), který se nachází nedaleko města Paro. Výstup zabere několik hodin. Po cestě se budete míjet s mnoha turisty, ale stojí to za to. Chrám je nádherný a říká se, že tam kdysi přiletěl bhútánský velikán Guru Rinpoche na svém tygrovi. Lhakhang má pevnou otevírací dobu (9–16), která se ale v různých průvodcích liší.
3. Bumdrak trek patří k našim oblíbeným bhútánským výšlapům. Trasa obvykle zabere dva dny. Cestou si užijete nádherné výhledy do údolí Paro a navštívíte osm chrámů, přičemž posledním z nich je právě nejposvátnější Taktsang. Celý druhý den totiž sestupujete z hor k tomuto lhkagangu, přičemž po cestě míjíte ještě řadu dalších krásných chrámů. K Taktsangu tak vedou dvě cesty: o dost delší a náročnější horní trasa Bumdrak treku a jednodušší cesta zespod (popsaná výše), kterou zvolí naprostá většina turistů. Příchod shora je tak naprosto epický zážitek, který utkví v paměti na celý život. Bumdrak trek je prostě boží!
4. Paro dzong (Rinpung Dzong; otevírací doba: 9-17) je působivým opevněným chrámem tyčícím se nad městem Paro (dzong je bhútánská stavba, která sloužila jako opevnění a v které se nachází chrám lhakhang, ubytování pro mnichy a často také úřední budovy). Bhútánci jej dříve používali k obraně před nájezdníky z Tibetu. Dzong patří mezi skvost bhútánské architektury, ačkoliv jeho osud nebyl zrovna lehký. V 19. století přežil zemětřesení a na počátku 20. století se několikrát ocitnul v plamenech. Přesto odolal a dnes v dzongu žije kolem 200 mnichů. V roce 1995 se tam natáčel film Malý Buddha.
5. Kyichu lhakhang je našim dalším oblíbeným místem. Společně s Jampey lhakhangem v Bumthangu jde o nejstarší bhútánský chrám, který nechal tibetský král Songsten Gampo vystavět v 7. století. Říká se, že přes jedinou noc postavil 108 chrámů na území Tibetu a Bhútánu, přičemž v Bhútánu šlo právě o Kyichu a Jampey lhakhang. Stará dřevěná podlaha, oprýskané malby na zdech, vrzající modlitební mlýnky a rozlehlá udržovaná zahrada propůjčují Kyichu lhakangu jedinečnou atmosféru. Když k tomu připočítáte postarší Bhútánce korující (korovat znamená obcházet náboženské stavby po směru hodinových ručiček) kolem chrámu ve svátečních krojích a mnichy troubící na náboženské hudební nástroje, není divu, že tam mnohdy vydržíme i několik hodin.
